Nákup investičního zlata v České republice

Tři skutečnosti formují nákup zlata v České republice, a žádná z nich neplatí beze zbytku v jiné zemi. Zákonné osvobození od daně z příjmů se vztahuje na soukromou osobu bez halíře stropu a bez čekací lhůty. Investiční zlato je zcela osvobozeno od DPH, zatímco stříbro, platina a palladium nikoli. A od 1. května 2024 platí pro obchodníky s drahými kovy výrazně přísnější povinnosti v oblasti boje proti praní špinavých peněz. Vše níže vychází z těchto tří pilířů.

Proč zlato a co se skutečně počítá jako investiční kov

Co zlato nabízí a co nenabízí

Lidé kupují zlato ze stejných důvodů jako vždy: nejde o pohledávku vůči žádné instituci, takže žádný emitent nemůže zkrachovat na jejím splacení; přežívá selhání finančního systému, které by znehodnotilo papírové pohledávky; a dostatečně se pohybuje mimo takt s akciemi, aby plnilo funkci diverzifikace.

To jsou argumenty pro to, mít v kovu menší část portfolia — ne pro portfolio složené čistě z kovu.

Cenu zlata v reálném čase — v korunách i v dolarech — sledujete na stránce ceny zlata. Historický kontext poskytují historické ceny, sezónní vzorce pak sezónnost trhu.

Tři druhy zlata, které vypadají stejně ve výloze

Rozlišit je musíte před nákupem, ne po něm. Investiční zlato je oceňováno podle obsahu kovu s mírnou přirážkou a jen o něm pojednává tento průvodce. Šperkové zlato je slitina prodávaná za svůj design a zpracování; DPH je 21 % a zpětný výkup vrátí přibližně jen hodnotu kovu, ne řemeslné práce. Sběratelské mince patří do numismatiky, kde cenu určují vzácnost a stav — přirážka je tržním názorem a tržní názory se mění.

Aktuální spotová cena je měřítkem pouze pro první kategorii.

Investiční zlato versus šperky a sběratelské mince

Toto rozlišení má v České republice přímý právní důsledek: osvobození od DPH platí jen pro investiční zlato přesně vymezené zákonem. Šperky a sběratelské mince pod tuto definici nespadají, i kdyby byly ze stejného zlata.

Sběratelská přirážka je tedy nejen tržní riziko, ale potenciálně i daňová zátěž. Průvodce platina a palladium rozebírá situaci u kovů, pro něž žádné daňové osvobození neexistuje. Pro stříbro platí základní sazba DPH 21 % — podrobně je to popsáno v průvodci nákup stříbra.

Slitek nebo mince: čtyři zákonné podmínky pro slitky

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ZDPH, verze 69, platná od 1. 1. 2026) definuje investiční zlato ve dvou formách. Slitky jsou vymezeny v § 92 odst. 1 písm. a) čtyřmi kumulativními podmínkami — a všechny čtyři musí být splněny zároveň.

Čtyři zákonné podmínky pro uzanční slitek

Česká republika neuplatnila výjimku čl. 344 odst. 2 směrnice, která by umožňovala zavést minimální hmotnost 1 g — žádná spodní hmotnostní hranice tedy neexistuje (testováno na normě zákon č. 235/2004 Sb., verze 69).

Příklad výpočtu: splňuje slitek podmínku ryzosti?

Slitek označený jako „Au 999,9" splňuje podmínku ryzosti:

Ryzost slitku: 999,9 tisícin
Zákonný práh:  995 tisícin
Závěr: 999,9 ≥ 995 → podmínka splněna

Naopak slitek označený „Au 900" (§ 92b ZDPH — zlato od 333/1000 v nezpracované formě) jako uzanční slitek nestačí; podléhá jinému daňovému režimu. Pro výpočet aktuální hodnoty kovu použijte kalkulátor zlata.

Čtyři podmínky pro mince a případ českého dukátu

Mince jsou vymezeny v § 92 odst. 1 písm. b) ZDPH. Zákon stanoví čtyři kumulativní podmínky:

🔴 Poslední podmínka je nejčastěji chybně vysvětlována. Zákon říká, že cena smí být nejvýše o 80 % vyšší než „volná tržní hodnota jejich zlatého obsahu" — mince tedy smí stát až 1,8násobek hodnoty kovu. Nikoli „nejvýše 80 % hodnoty kovu", jak lze občas číst.

Případ českého dukátu — obchodní mince bez nominálu, přesto investiční zlato

Dne 17. září 2024 vydala Česká národní banka svoji první obchodní minci od roku 1993: český dukát (vyhláška č. 255/2024 Sb.). Mince zobrazuje sv. Václava (autor: Vladimír Oppl, razí Česká mincovna), má ryzost 986 1/9 (tj. přibližně 986,1 tisícin), průměr 19,75 mm a hmotnost 3,49 g.

Toto ustanovení, vložené zákonem č. 461/2024 Sb. s účinností od 1. 1. 2025, říká: zlatá mince uvedená v seznamu zveřejněném Evropskou komisí v Úředním věstníku EU se považuje za zlatou minci ve smyslu odstavce 1 písm. b), a to pro celý kalendářní rok, na nějž je seznam zveřejněn.

Pro rok 2026 platí seznam Úř. věst. C/2025/5923 ze dne 14. 11. 2025. Pod hlavičkou ČESKÁ REPUBLIKA jsou uvedeny:

1 DUKÁT, 1 000 / 2 000 / 2 500 / 5 000 / 10 000 KORUN

Pod hlavičkou ČESKOSLOVENSKO pak 1, 2, 5, 10 DUKÁT. Položka „1 DUKÁT" je nová — v předchozím seznamu pro rok 2024 (C/2023/854) ještě nefigurovala.

Zlaté mince ČNB s nominální hodnotou (pamětní mince — zákonné platidlo s nominální hodnotou podle § 16 odst. 1 zákona o ČNB, výslovně zahrnuty v § 12) splňují podmínky § 92 odst. 1 písm. b) přímo. ČNB prodává tyto mince za ceny odlišné od nominální hodnoty — § 16 odst. 2 tuto možnost výslovně připouští v obou směrech a pro tři různé kategorie; nejde tedy o cenu „vyšší než nominál", ale o cenu „odchylnou od nominálu".

DPH: investiční zlato je osvobozeno, stříbro nikoliv

§ 92 odst. 3 ZDPH osvobozuje dodání investičního zlata od DPH — bez nároku na odpočet daně na vstupu. To je jiná konstrukce než u prodeje soukromé osoby, kde jde o osvobození od daně z příjmů; obojí platí ve stejném okamžiku, ale jsou to dvě odlišné normy.

Stříbro, platina a palladium

§ 92 ZDPH hovoří ve svém znění výlučně o zlatě. Fulltextové vyhledávání v celém zákoně č. 235/2004 Sb. na „stříbr" vrátí nula výsledků. Kategorie investiční stříbro jako daňově osvobozená skupina v českém právu neexistuje. Stříbro, platina i palladium — jako slitky i jako mince — podléhají základní sazbě 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) ZDPH).

Podrobnosti o dopadu DPH na stříbro jsou v průvodci nákup stříbra.

Dovoz ze třetí země

Investiční zlato dovážené ze třetí země je osvobozeno od DPH i při dovozu — § 92 odst. 3 ZDPH výslovně zahrnuje dovoz, § 71 odst. 1 toto potvrzuje obecnou normou. Stříbro, platina a palladium podléhají při dovozu DPH ve výši 21 %. Tři omezené výjimky pro fyzické osoby:

• Cestovní zavazadla (§ 71a–§ 71f ZDPH): 430 EUR v letecké dopravě, 300 EUR v ostatních případech, 200 EUR u osob do 15 let; přepočet ke kurzu prvního pracovního dne října předchozího roku podle Úředního věstníku EU (§ 71b odst. 6), zaokrouhleno na stovky.
• Zásilky neobchodní povahy (§ 71 odst. 2 písm. a)).
• Zděděný majetek a přestěhování (§ 71 odst. 2 písm. b) body 1 a 3): zděděné stříbro ze zahraničí je osvobozeno od dovozní DPH.

Přirážka nad hodnotu kovu a jak ji vypočítat

Na stejné ryzí hmotnosti je kov totožný. Liší se přirážka — navýšení nad čistou hodnotu kovu, které pokrývá rafinaci, ražbu, dopravu a prodejní marži — a spread, tedy rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou téhož obchodníka.

Vzorec a příklad

Přirážka (%) = (kupní cena − hodnota kovu) / hodnota kovu × 100

Hodnota kovu = hmotnost v gramech × ryzost × cena gramu zlata

Příklad (hodnoty jsou ilustrační, aktuální cenu kovu vždy ověřte v kalkulátoru zlata):

Slitek 31,1 g (1 trojská unce), ryzost 999,9/1000
Spotová cena zlata: 2 900 Kč/g (ilustrační)

Hodnota kovu = 31,1 g × 0,9999 × 2 900 Kč/g = 90 181 Kč

Nabídková cena prodejce: 93 000 Kč
Přirážka = (93 000 − 90 181) / 90 181 × 100 ≈ 3,1 %

Spread se ukáže, jakmile přidáte výkupní cenu (např. 89 500 Kč):

Spread = (93 000 − 89 500) / 90 181 × 100 ≈ 3,9 %

Co ovlivňuje výši přirážky

Přirážka není fixní. Závisí na formátu: slitky mají obecně nižší přirážku než mince, a čím větší slitek, tím nižší přirážka na gram. Mince jsou dražší na gram, ale nabízejí dělitelnost a uznávanost. Na straně mincí mohou být vyšší přirážky odůvodněny daňovým statusem (žádná DPH u investičního zlata), celosvětovou rozpoznatelností nebo garantovanou ryzostí od státní mincovny.

Jakou velikost a hmotnost zvolit

Cena na gram táhne k větším kusům

Náklady na přeměnu kovu na prodejný produkt se s množstvím kovu uvnitř mění jen málo — pevné výrobní náklady tak tvoří větší procento u malých kusů. Zlomkové mince (zlomkové zlato) jsou podstatně dražší na gram než celé trojské unce a křivka se nad uncí zplošťuje.

Dělitelnost táhne opačným směrem

Jeden velký slitek nelze prodat po částech: pro uvolnění menší sumy je nutné prodat celý kus, celý zisk padne do jednoho roku a kupující přijímá aktuální cenu. Menší kusy jsou dražší na pořízení, ale dávají flexibilitu. Většina portfolií skončí jako kombinace: objem ve větších kusech pro nejlepší cenu na gram, hrst menších kusů jako dělitelná rezerva.

Co se při každém nákupu kupuje, je ryzí hmotnost, ne hrubá — u 22karátových mincí se tyto dvě hodnoty výrazně liší. Přepočet mezi uncemi a gramy zajistí konvertor jednotek.

Kde a jak nakoupit investiční zlato

Formy nákupu

Investiční zlato v Česku lze koupit osobně u prodejce, přes e-shop s doručením nebo jako uložené (alokované) zlato u správce úschovy. Každá varianta nese jiný profil rizika:

• Fyzické převzetí: kupující drží kov přímo a neexponuje se vůči platební neschopnosti prodejce po uhrazení ceny. Přináší nutnost uskladnění a pojištění.
• Uložení u třetí strany: vhodné pro větší objemy nebo stříbro (kde záleží na místě úschovy i z daňového hlediska). Průvodce uskladnění a pojištění mapuje tuto oblast podrobně.

Jak posoudit prodejce bez doporučování konkrétního

Žádný prodejce není v tomto průvodci jmenován. Tyto neutrální testy lze použít na kohokoliv za přibližně deset minut:

• Obchodní rejstřík: název firmy, datum zápisu, registrované sídlo, včasnost ukládání listin. Obchodní jméno bez firmy za ním nebo mezery v historii ukládání jsou signál k zastavení.
• Oboustranné ceny zveřejněné: seriózní obchodník zveřejňuje jak prodejní, tak výkupní cenu pro tentýž produkt. Firma, která zveřejňuje jen to, za co prodává, skrývá číslo, na němž záleží nejvíce při výstupu.
• Ceny blízké trhu: nabídka by se měla pohybovat blízko aktuální hodnotě kovu. Cena znatelně pod spotovou cenou je varování, ne výhodná koupě.
• Zveřejněná výkupní politika: za jakých podmínek, jak rychle a s jakou slevou od spotu.
• Bez zálohy na soukromý účet, bez odpočítávání, bez nevyžádaných telefonátů a bez předpovědí cen. Dodávka musí být pojištěna a sledovatelná s popsaným postupem při ztrátě zásilky.

Zákon proti praní špinavých peněz: povinnosti prodejce

Kdo je povinnou osobou a od kdy

Od 1. 5. 2024 (zákon č. 107/2024 Sb., čl. I bod 3, účinnost 1. 5. 2024) je obchodník s drahými kovy dle přílohy č. 1 k zákonu č. 253/2008 Sb. (verze 32, platná od 11. 1. 2026) povinnou osobou při obchodu v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší (§ 2 odst. 1 písm. n)).

Dvě různé normy vedle sebe

Příklad: Kdo zaplatí za zlato 200 000 Kč v hotovosti, musí se prokázat totožností (platba je po přepočtu denním kurzem ČNB nad 10 000 EUR), ale hotovostní strop nepřekračuje.

Klíčový je rozdíl ve znění: § 2 odst. 1 písm. n) říká „při obchodu v hodnotě 10 000 EUR" bez slova „v hotovosti". § 2 odst. 2 písm. c) pro běžné obchodníky s použitým zbožím říká „při obchodu v hotovosti" — tato formulace se na obchodníka s drahými kovy nevztahuje.

Co prodejce konkrétně musí

§ 28 stanoví pro obchodníky s drahými kovy při prodeji (písm. n)) seznam povinností výslovně označený slovem „pouze":

• Identifikace zákazníka
• Odmítnutí a současné hlášení FAÚ (§ 15), pokud klient odmítne spolupracovat
• kontrola klienta dle § 9 odst. 2 (účel obchodu, ekonomicky oprávněná osoba, PEP a sankční screening, prověření původu prostředků)
• Archivace po dobu 10 let (§ 16 odst. 1 a 2)
• Hlášení podezřelého obchodu (§ 18, § 19)
• Povinnost mlčenlivosti a součinnosti (§ 24, § 38)

🔴 Písemné vnitřní zásady (§ 21) ani písemné hodnocení rizik (§ 21a) zákon pro roli prodejce nevyžaduje. Tato povinnost vzniká teprve v roli nakupujícího od soukromé osoby (viz následující část). Rovněž neexistuje žádné rutinní hlášení podle výše částky: hlásí se jen podezřelý obchod (§ 18 a § 19), a jméno zaměstnance, který podezření pojal, se v hlášení neuvádí (§ 18 odst. 3).

Dělení obchodu na menší části nepomůže: § 54 odst. 4 sčítá všechna plnění obchodu, která spolu souvisejí, do jednoho celku pro účely limitu. Přepočet z EUR na Kč probíhá denním kurzem ČNB ke dni splnění povinnosti (§ 54 odst. 3) — žádný pevný korunový ekvivalent proto nelze uvést; v textu proto uvádíme vždy částku v eurech tak, jak ji zákon stanoví.

Jako doklad totožnosti je přijímán pouze úřední dokument s jménem, příjmením, datem narození a rozpoznatelnou fotografií (§ 4 odst. 6). Prodejce zaznamenává jméno, rodné číslo (nebo datum narození a pohlaví), místo narození, bydliště, státní příslušnost, druh a číslo dokladu, stát vystavení a dobu platnosti (§ 5 odst. 1 písm. a)) a smí bez souhlasu zákazníka pořídit kopii dokladu (§ 8 odst. 11). První identifikace proběhne „za fyzické přítomnosti" (§ 8 odst. 1 písm. a)); pro distanční obchody existují alternativy přes notáře nebo Czech POINT (§ 10) a přes přijetí identifikace od finanční instituce (§ 11).

Nákup od soukromé osoby bez dokladu nabytí

Obchodník nakupuje, ne prodává — jiný zákonný rámec

Jakmile obchodník nakupuje zlato od soukromé osoby, ocitá se v jiné roli: je povinnou osobou dle § 2 odst. 1 písm. j) (osoba oprávněná k obchodování s použitým zbožím nebo k přijímání věcí do zástavy) — a to bez jakéhokoli limitu.

§ 31 odst. 4 zákona č. 455/1991 Sb. (živnostenský zákon, verze 144, platná od 24. 7. 2026–31. 12. 2026) ukládá: kdo na základě živnostenského oprávnění nakupuje použité zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, musí před uzavřením smlouvy identifikovat strany a předmět transakce a vést přístupný registr v provozovně. Archivace 5 let od uzavření smlouvy (odst. 6); odmítnutí prodeje, pokud klient odmítne identifikaci (odst. 7).

Která varianta nese povinnost? Zákon zmiňuje použité zboží nebo zboží bez dokladu nabytí. Definice použité zboží v § 90 odst. 1 písm. b) ZDPH drahé kovy výslovně vylučuje („…kromě drahých kovů a drahokamů") — nelze proto mechanicky říci, že každý zlatý slitek z druhé ruky je použitým zbožím. Nosnou variantou je zboží bez dokladu nabytí: při prodeji zděděného nebo staršího zlata, kde kupní doklad chybí, je tato podmínka splněna vždy. V praxi obchodníci vyžadují identifikaci ve všech případech.

Paralelně s živnostenským zákonem platí § 7 odst. 2 zákona č. 253/2008 Sb.: povinná osoba identifikuje klienta bez ohledu na limit mimo jiné vždy, „pokud jde o … c) nákup nebo přijetí … použitého zboží nebo zboží bez dokladu o jeho nabytí …"

Doklad k investičnímu zlatu a jak dlouho jej uchovávat

Prodej investičního zlata soukromou osobou je osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP — bez lhůty držení a bez horní hranice; systematiku osvobození, rozbor pěti kolujících čísel i výjimku obchodní majetek rozebírá průvodce zdaněním drahých kovů. Pro samotný nákup je podstatné něco jiného: jaký papír vám po obchodu zůstane v ruce a kdo jej musí vystavit.

Kdy musí obchodník vystavit doklad podle ZDPH

Vedle obecných pravidel o dokladech zná ZDPH u investičního zlata zvláštní, adresnou úpravu. § 92 odst. 9 a 10 ZDPH ukládá úzce vymezenému okruhu obchodníků, aby při dodání fyzické osobě nepodnikateli vystavili doklad s údaji o kupujícím i o kovu a aby si jej deset let uchovali. Není to daňový doklad v obvyklém smyslu — u osvobozeného plnění má zajistit dohledatelnost obchodu.

Výjimka pro zlaté mince vydané ČNB

U zlatých mincí, které vydala Česká národní banka, tato povinnost nenastupuje. Prakticky to znamená, že ani u pamětní mince s nominální hodnotou, ani u obchodní mince typu českého dukátu nemusí prodejce jméno, datum narození a bydliště kupujícího na doklad uvádět — na rozdíl od uzančního slitku srovnatelné hodnoty.

⚠️ Výjimka se týká jen této jediné povinnosti podle ZDPH. Hranice 10 000 EUR podle § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 253/2008 Sb. platí i u mincí ČNB, a to bez ohledu na způsob platby; obě pravidla stojí vedle sebe a jedno druhé neruší.

Dvě archivační lhůty vedle sebe

Jak dlouho se dokumenty drží, závisí na tom, v jaké roli obchodník vystupoval:

Lhůta podle AML-zákona neběží ode dne obchodu, nýbrž od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k poslednímu známému úkonu (§ 16 odst. 5); po jejím uplynutí se údaje likvidují. V jednom podniku tak běží dvě různé lhůty současně, protože týž obchodník zpravidla i nakupuje, i prodává. V roli nakupujícího navíc odpadá úleva § 28: uplatní se plný katalog povinností včetně písemných vnitřních zásad (§ 21) a hodnocení rizik (§ 21a) a nižší prahová hodnota 1 000 EUR podle § 7 odst. 1.

Dozorové orgány, pokuty a trestní rovina obchodu

Přesáhne-li jediný příjem z prodeje 5 000 000 Kč, vzniká oznamovací povinnost podle § 38v ZDP; lhůty, obsah oznámení i sankční stupnici popisuje průvodce zdaněním drahých kovů. Kupujícího se to netýká. Zajímavější je pro něj, kdo obchodníka kontroluje a co mu hrozí, pokud pravidla nedodrží — protože právě to odlišuje seriózní provozovnu od té ostatní.

Kdo obchodníka kontroluje

Finanční analytický úřad (FAÚ) je samostatný správní úřad se sídlem v Praze, podřízený Ministerstvu financí (§ 29c odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb.). Není to policie a není to centrální banka. Podle § 35 odst. 1 věty první je FAÚ dozorčím úřadem vždy.

⚠️ § 35 odst. 1 písm. c) svěřuje České obchodní inspekci výslovně jen § 2 odst. 1 písm. i) a j); písm. n) v tomto výčtu není. ČOI tedy v roli nakupujícího k FAÚ přistupuje, nenahrazuje jej. Pro obchodování s investičním zlatem samo o sobě zákon nevyžaduje žádnou licenci ani registraci u FAÚ; povolovací řízení zná jen u poštovních peněžních zásilek (§ 29) a u virtuálních aktiv (§ 29ba).

Sankční rámec AML-zákona

Vedle pokuty lze při závažném, opakovaném nebo pokračujícím porušení uložit zákaz činnosti a zveřejnění rozhodnutí. ⚠️ Rámce odvozené od obratu se podle znění zákona vztahují jen na úvěrové a finanční instituce, nikoli na obchodníky se zbožím.

Trestní rovina a hodnotové stupně

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (verze 46, platná od 1. 1. 2026) postihuje v § 216 legalizaci výnosů z trestné činnosti; § 217 samostatně trestá i nedbalostní formu. Rozhodující jsou hodnotové stupně § 138 odst. 1 a 2, které se přes odstavec 2 uplatní i na hodnotu věci:

Kdy ze sběratelství vzniká živnost

Znaky podnikání v zákoně

Český zákon neobsahuje žádnou hranici počtu prodejů, výše obratu ani frekvence nákupů, která by automaticky zakládala živnost nebo podnikání. Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., verze 144) definuje v § 2 živnost jako soustavnou, samostatnou, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost prováděnou činnost za účelem dosažení zisku. Občanský zákoník (§ 420 odst. 1 OZ) používá téměř totožný popis pro podnikatele. Zdanění by v takovém případě přišlo pod § 7 odst. 1 písm. b) ZDP, osvobozovací konstrukce § 4 odst. 1 písm. c) by přestala platit.

Otevřená otázka: účetnictví a osvobození

Zůstává nedořešené, zda osvobození zaniká u systematického nákupčího, který nevede účetnictví ani daňovou evidenci. Obchodní majetek je definován účetně — kdo nic neúčtuje, ten formálně žádný obchodní majetek mít nemusí. Ani judikatura, ani metodika GFŘ tuto situaci pro drahé kovy neosvětlily. Nevytvářejte vlastní pravidla; doporučené řešení je obrátit se na daňového poradce (§ 29 odst. 2 daňového řádu zahrnuje pod pojem poradce i advokáta).

Převod přes hranice: dvě různé hranice, dva různé limity

Vnější hranice EU a pohyb uvnitř Unie

Převoz zlata přes hranice se řídí dvěma samostatnými režimy, které sice sdílejí jméno „10 000 EUR", ale jinak jsou si podobné jen zdánlivě:

🔴 Klíčový detail: na vnější hranici EU se jako „peněžní prostředky" počítá pouze zlato — a to jen mince se zlatým obsahem nejméně 90 % a slitky s ryzostí alespoň 99,5 % (příloha I nařízení (EU) 2018/1672). Stříbro, platina ani palladium do tohoto výčtu nepatří, přestože jsou podle přílohy č. 1 k AML-zákonu drahými kovy. Jde o dvě přílohy s podobným názvem a odlišným obsahem. Jaký okruh kovů zachycuje § 41a uvnitř Unie, tento průvodce neověřoval; doložená je u něj jen hranice 15 000 EUR, povinnost sdělit údaje na výzvu celního úřadu a datum vložení 30. 12. 2024.

Přepočet z EUR na Kč se u § 41 a § 41a neprovádí denním kurzem jako u AML-povinnosti prodejce (§ 54 odst. 3), nýbrž kurzem předposlední středy předcházejícího měsíce (§ 41b) — jiný rozhodný den, stejná částka v eurech. Aktuální kurzy sledujte na stránce kurzovní lístek.

Puncovní kontrola a povinnosti obchodníka s mincemi ČNB

Mince a slitky nepodléhají puncovní kontrole

Česko má vlastní státní puncovní úřad s povinným označováním šperků a klenotnického zboží. Tato přísnost se ale na investiční produkty nevztahuje:

• Mince jsou výslovně vyňaty: „Puncovní kontrole nepodléhají české a zahraniční mince, a to ani tehdy, jsou-li součástí zboží, které této kontrole podléhá a jsou s ním volně spojeny" (§ 27 odst. 3 zákona č. 539/1992 Sb., verze 10, aktuální znění 01.07.2017).
• Slitky nespadají do žádné ze šesti kategorií zboží vymezených v § 3 odst. 1, a § 33 odst. 2 to potvrzuje: „Puncovní úřad označuje jenom slitky, které sám ztavil."

Povinnosti obchodníka s mincemi ČNB

Skutečnost, že mince nepodléhají puncovní kontrole, neznamená, že se puncovní zákon na obchodníky nevztahuje. Zákon č. 539/1992 Sb. definuje obchodníka v § 4 písm. b) jako osobu, jejíž předmět podnikání zahrnuje obchodování „s výrobky z drahých kovů", a § 3 odst. 1 písm. d) výslovně uvádí „české mince z drahých kovů vydané podle zvláštního právního předpisu" (odkaz na § 12 zákona o ČNB, tedy oběžné a pamětní mince). Kdo takové mince obchoduje, musí:

⚠️ Poznámka k obchodní minci (český dukát): § 20 zákona o ČNB je jiné ustanovení než § 12; dukát není oběžná ani pamětní mince v definici § 3 odst. 1 písm. d) — otázka, zda se tedy na jeho obchodníka vztahují výše uvedené povinnosti, je otevřená. Jisté je to jen u obchodníků s mincemi ČNB, které mají nominální hodnotu.

Rovněž otevřená zůstává situace obchodníka, který vede výhradně slitky a zahraniční mince — pro něj žádné z výše uvedených ustanovení jednoznačně nesvědčí. Co značka na kovu vlastně znamená, vysvětluje heslo punc ryzosti. Úřední informace pro obchodníky zveřejňuje Puncovní úřad (výhradně na doméně .eu — adresa puncovniurad.cz odpovídá jen přes nešifrované HTTP).

Kontrola pravosti a doporučená dokumentace

Proč a jak ověřovat pravost

Zatímco mezinárodní trh s uzančními slitky označovanými výrobcem a sériovým číslem funguje s minimem podvodů, region střední a východní Evropy registroval falzifikáty zejména u zlatých mincí a menších slitků. Kupující nese riziko před uzavřením smlouvy — po převzetí je prokázání podvodu obtížné.

Základní metody ověření dostupné každému kupujícímu (viz také sigma metalytics):

Doporučená dokumentace pro kupující

Fyzická přítomnost při předání není zákonnou povinností kupujícího, ale je doporučena. Po převzetí:

1. Fotodokumentace: přední a zadní strana každého kusu, sériové číslo slitku — před vložením do certifikátu nebo blistru.
2. Doklad o nákupu s datem a hodnotou: v roli dokladu o původu pro finanční správu (§ 38x ZDP), nikoliv jako daňová povinnost.
3. Certifikát / blistru neotevírat: mnoho výkupců vyžaduje neotevřený obal jako podmínku standardního výkupu.
4. Pojistná dokumentace: pro pojistnou smlouvu a výpočet pojistné hodnoty je potřeba ryzí hmotnost a aktuální spotová cena — viz průvodce uskladnění a pojištění.

Nákup na splátky místo časování trhu

Proč si vybrat pravidelný nákup

Přesné načasování trhu se zlatem je nespolehlivou strategií i pro profesionální správce fondů. Empirický základ metody pravidelného nákupu spočívá v matematickém efektu: při nákupu za konstantní částku v pravidelných intervalech je průměrná nákupní cena nevyhnutelně nižší než aritmetický průměr všech cen v daném období, pokud ceny v čase kolísají.

Průměrná cena = celkově investovaná Kč / celkový nakoupený počet gramů
Efekt průměrování nastane vždy, když:
  - nakupujete za konstantní korunovou částku (nikoli za konstantní množství gramů)
  - cena kolísá (tedy vždy)

Příklad (ilustrační hodnoty, aktuální cenu ověřte v kalkulátoru spořicího plánu):

Leden: 2 800 Kč/g → za 5 000 Kč koupíte 1,785714 g
Únor:  3 200 Kč/g → za 5 000 Kč koupíte 1,562500 g
Březen: 2 900 Kč/g → za 5 000 Kč koupíte 1,724138 g

Celkem investováno: 15 000 Kč
Celkem nakoupeno: 5,072352 g (nezaokrouhlené gramy)
Průměrná cena: 15 000 / 5,072352 = 2 957 Kč/g
Aritmetický průměr cen: (2 800 + 3 200 + 2 900) / 3 = 2 967 Kč/g
→ Průměrování snížilo průměrnou nákupní cenu přibližně o 10 Kč/g

Rozdíl vypadá malý, protože ceny v příkladu kolísají jen mírně. Roste s rozkyvem ceny: čím prudčeji cena v jednotlivých obdobích skáče, tím větší podíl gramů připadne na levné měsíce. Počítejte vždy s nezaokrouhlenými gramy — zaokrouhlení na tři desetinná místa v tomto příkladu posune výsledek o celou korunu na gram.

Praktické uspořádání spořicího plánu

Spořicí plán na zlato není v Česku regulovanou investicí — kupující musí sám posoudit, zda prodejce uchovává zlato odděleně od vlastního majetku (alokovaně) nebo na společném klientském účtu (nealokovaně). Rozdíl je zásadní při insolvenci prodejce:

• Alokované zlato: každý kus identifikován sériovým číslem, vedený odděleně — kupující je přímým vlastníkem konkrétních kusů.
• Nealokované zlato: kupující je věřitelem prodejce, nikoliv vlastníkem; při insolvenci stojí v řadě s ostatními věřiteli.

Žádný záruční fond pro kupující fyzického zlata v Česku neexistuje — tento bod je třeba ověřit u každého prodejce ještě před uzavřením smlouvy.

Uskladnění a pojištění zakoupeného kovu

Přehled možností uložení

Po zakoupení vzniká nová otázka: kam s kovem? Každá varianta nese jiný právní a ekonomický profil:

Průvodce uskladnění a pojištění drahých kovů mapuje všechny varianty podrobně — od zákonného rámce pojistné smlouvy (§ 2758–2872 OZ) po pravidla podpojištění a práva při nevyplacení.

Pojistný základ a podpojištění

Pokud se rozhodnete pro pojištění doma uskladněného zlata, je klíčová pojistná hodnota odpovídající obvyklé ceně (§ 2849 OZ). Tou je aktuální tržní cena k okamžiku pojistné události.

I přijaté pojistné plnění z pojištění majetku je od daně z příjmů osvobozeno (§ 4 odst. 1 písm. d) ZDP) — jde tedy o tutéž konstrukci osvobození od daně jako u prodeje, nikoli o příjem, který by nebyl předmětem daně. Podrobnosti k pojistné smlouvě rozebírá průvodce uskladněním a pojištěním, na který odkazuje předchozí odstavec.

Právní upozornění

Tento průvodce shrnuje veřejně dostupné právní informace platné k 23. 8. 2026. Nenahrazuje daňové ani právní poradenství. Právní stav se mění; každé rozhodnutí o koupi, prodeji nebo uložení drahých kovů by mělo být ověřeno u kvalifikovaného poradce — daňového poradce nebo advokáta ve smyslu § 29 odst. 2 daňového řádu. Žádný konkrétní prodejce ani finanční produkt nejsou v tomto textu doporučovány.