Zdanění drahých kovů v České republice

Daň z příjmů při prodeji drahých kovů

Fyzický prodej zlatého slitku nebo investiční mince soukromou osobou je v České republice od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Tato věta zní jednoduše, ale stojí na dvou normách, které je třeba rozlišovat, protože záměna obou konstrukcí způsobuje konkrétní právní chyby.

Dvě normy, jedna výsledná povinnost

Příjem z prodeje movité věci je na základě § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP tzv. ostatním příjmem — tedy předmětem daně z příjmů. Fyzický zlatý slitek je movitá věc v civilněprávním slova smyslu (§ 496 a § 498 občanského zákoníku), a ani Finanční správa v tom nemá pochybnost: v metodické pomůcce k daňové exekuci (č. j. 20350/14/7001-51300-202757, Generální finanční ředitelství) mluví výslovně o „věcech movitých" při nakládání se zlatem ve slitcích světově obchodovatelných. Tato pomůcka je ovšem metodickým materiálem k daňové exekuci, tedy ke správě a vymáhání daně, nikoli výkladem k § 4 ZDP — takový výslovný pokyn Finanční správa nevydala a podřazení pod osvobozující normu plyne ze znění zákona samotného.

Osvobozující norma je § 4 odst. 1 písm. c) ZDP. Toto ustanovení nese zákonnou rubriku „Osvobození od daně" a říká, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje — v části podstatné pro drahé kovy — příjem z prodeje hmotné movité věci. Fyzické zlato a stříbro tedy podmínku movitosti splňují a osvobozující norma se uplatní.

Tato konstrukce má přímé důsledky: pětimilionová oznamovací povinnost podle § 38v ZDP se vztahuje právě na osvobozené příjmy — a právě protože prodej kovů je osvobozením, a nikoli příjmem mimo předmět daně, povinnost oznamovat při překročení prahové hodnoty vůbec existuje. Kdybychom řekli, že prodej „není předmětem daně", logicky bychom museli uzavřít, že oznamovat není co.

Směna místo prodeje — otevřená právní otázka

§ 4 odst. 1 písm. c) ZDP osvobozuje výslovně příjem z prodeje hmotné movité věci; totéž ustanovení přitom v bodě 1 výslovně vylučuje cenné papíry. Širší pojem „úplatný převod" používá § 10 odst. 1 písm. b) bod 3, a § 10 odst. 5 pak zná „věc získanou směnou" jako vlastní případ. Zda se osvobození vztahuje i na směnu — tedy výměnu kovu za jiný kov, platbu kovem nebo výměnu kovu za kryptoaktivum — není v zákoně ani v úředním stanovisku rozhodnuto. Cesta přes přiměřené použití § 2184 OZ je výkladový argument, nikoli ustanovení zákona, o které by se šlo opřít. Kdo kov směňuje namísto toho, aby jej prodal, by si měl nechat situaci posoudit individuálně.

Osvobození od daně — jak to opravdu funguje

Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP je neomezené co do výše: prodáte-li slitek za 3 000 000 Kč se ziskem 500 000 Kč, osvobozeno je celých 3 000 000 Kč příjmu. Zákon nezná žádnou lhůtu držení, žádnou hranici, za níž osvobození zaniká, ani žádnou nezdanitelnou částku ve smyslu limitu, jehož překročení by osvobození pro celý prodej zneplatnilo.

Výjimka: obchodní majetek

Jediná skutečně relevantní výjimka z osvobození se týká obchodního majetku (§ 4 odst. 1 písm. c) bod 3 ve spojení s § 4 odst. 4 ZDP). Obchodní majetek je zákonem definován jako majetek, „o kterém bylo nebo je účtováno anebo je nebo byl uveden v daňové evidenci". Jinak řečeno: jde o majetek, který byl nebo stále je součástí podnikatelské evidence fyzické osoby.

Osvobozující norma se nepoužije na prodej věci, která je součástí obchodního majetku prodávajícího v okamžiku prodeje nebo jí součástí byla v posledních 5 letech (§ 4 odst. 4 ZDP). Pětiletá lhůta tak nemá žádný obecný aplikační dosah — platí výhradně pro kov, který byl evidován jako obchodní majetek. Soukromá osoba, která nikdy nepodnikala a kov nikdy do žádné evidence nezahrnula, se s touto výjimkou nesetká.

Tři různé konstrukce vedle sebe

Česká právní úprava zná tři zcela odlišné způsoby, jak se příjem může ocitnout mimo výslednou daňovou povinnost. Zaměňovat je navzájem je chybou:

§ 3 odst. 4 písm. c) ZDP je jediný případ skutečně chybějícího předmětu daně v kontextu drahých kovů: příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů (SJM) nejsou předmětem daně vůbec — platí to pro vypořádání při rozvodu stejně jako při smrti jednoho z manželů. Kdo vkládá zlato do SJM nebo ho ze SJM přebírá při vypořádání, nezakládá žádný daňový příjem.

Pět čísel, která se šíří internetem — a pro kovy neplatí žádné

Na webech věnovaných investicím do drahých kovů se opakuje pět čísel, která jsou s nimi mylně spojována. Každé z nich v zákoně skutečně existuje — jenže pro zcela jiné typy příjmů nebo majetku.

Proč je toto rozlišení důležité? Pokud by snad přece jen výjimka z osvobození platila — například u obchodního majetku —, pak by se příjem zdaňoval jako ostatní příjem v základní nebo zvýšené sazbě daně z příjmů. Ztrátové obchody přitom platí svůj vlastní zákon: § 10 odst. 4 ZDP říká, že k rozdílu mezi příjmem a výdajem se „nepřihlíží" — ztráta z prodeje kovu tedy není daňově uznatelná a nelze ji kompenzovat se zisky z jiných příjmů. Daňovou ztrátu ve smyslu § 5 odst. 3 ZDP lze přitom vůbec vykazovat jen z příjmů podle § 7 a § 9 — u ostatních příjmů tak ani formálně ztráta vzniknout nemůže.

Pokud přece jen daň vznikne: sazby a výpočet

Ve výjimečném případě, kdy osvobození neplatí — typicky u kovu z obchodního majetku — zdaňuje se příjem z prodeje jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. Základ daně tvoří rozdíl příjmů a výdajů v rámci téže skupiny příjmů.

Sazby daně z příjmů fyzických osob

Sazba daně pro fyzické osoby se od roku 2021 skládá ze dvou pásem (§ 16 odst. 1 ZDP, verze 157, platná od 01. 08. 2026 do 31. 12. 2026):

• 15 % — pro příjmy do prahové hodnoty 1 762 812 Kč (za rok 2026)
• 23 % — pro příjmy přesahující tuto hodnotu

Prahová hodnota není v zákoně uvedena jako pevná číslice — § 16 odst. 1 ZDP ji váže na 36násobek průměrné mzdy (průměrná mzda). Pro rok 2026 ji Finanční správa v pokynech k daňovému přiznání (vzor č. 34, tiskopis 25 5405/1 MFin 5405/1) vyčíslila na 1 762 812 Kč. Kontrolní výpočet z nařízení vlády č. 365/2025 Sb.: všeobecný vyměřovací základ 2024 = 46 278 Kč, přepočítací koeficient 1,0581, součin 48 967 Kč × 36 = 1 762 812 Kč. Tento údaj platí pouze pro rok 2026 — v dalších letech se mění.

Příklad výpočtu při kovu z obchodního majetku

Předpokládejme, že fyzická osoba prodá slitek, který měla ještě před třemi lety uveden v daňové evidenci jako obchodní majetek. Osvobozující norma § 4 odst. 1 písm. c) se neuplatní, protože od vyřazení z obchodního majetku neuplynulo pět let (§ 4 odst. 1 písm. c) bod 3 ve spojení s § 4 odst. 4 ZDP). Příjem se proto zdaňuje jako ostatní příjem podle § 10 ZDP, výdajem je prokazatelně vynaložená nabývací cena (§ 10 odst. 5 ZDP):

Prodejní cena slitku (2026):           380 000 Kč
Prokazatelná nabývací cena:          − 310 000 Kč
Dílčí základ daně podle § 10:          70 000 Kč
Daň 15 % (základ pod prahem):        = 10 500 Kč

Kdyby v témže roce jiný slitek ze stejné skupiny příjmů skončil ztrátou, nešlo by ji proti tomuto zisku uplatnit: § 10 odst. 4 ZDP k zápornému rozdílu mezi příjmem a výdajem „nepřihlíží". Pro soukromého investora, jehož kov v obchodním majetku nikdy nebyl, je výsledek jiný: osvobozeno, bez ohledu na výši zisku a bez ohledu na dobu držení.

Nabývací cena a výdaje při zdanitelném prodeji

Je-li prodej výjimečně zdanitelný, zákon v § 10 odst. 5 ZDP umožňuje odečíst výdaje, jejichž vynaložení poplatník prokazatelně doloží. Jde o:

• cenu, za níž byl kov „prokazatelně" nabyt;
• při bezúplatném nabytí (darování, dědictví) hodnotu stanovenou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ke dni nabytí;
• prokazatelné výdaje na zhodnocení, opravu nebo udržení věci;
• výdaje přímo spojené s prodejem.

Oznámení o osvobozených příjmech nad 5 000 000 Kč

Osvobození od daně neznamená osvobození od veškerých povinností. § 38v ZDP ukládá každé fyzické osobě, která ve zdaňovacím období obdrží osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč, podat o tom oznámení správci daně.

Klíčové parametry oznamovací povinnosti

Výjimka z oznamovací povinnosti

§ 38v odst. 3 ZDP vylučuje z povinnosti příjmy, jejichž výši a okolnosti může správce daně zjistit z registrů, které zveřejnil na své úřední desce. Které registry to jsou, nebylo k datu sestavení tohoto průvodce z veřejně dostupných zdrojů zjistitelné. Jisté je pouze jedno: fyzický kov není evidován v žádném registru — výjimka pro kovové příjmy tedy v žádném případě nenastoupí.

Oznámení samo o sobě žádnou daň nezakládá. Je to čistě informační povinnost o osvobozeném příjmu; zákon ho nepovažuje za daňové přiznání ani za přiznání k jakémukoli jinému odvodu.

Sankce: tři stupně

Kdo oznámení nepodá vůbec nebo ho podá opožděně, riskuje sankci podle § 38w odst. 1 ZDP:

• 0,1 % z neoznámeného příjmu — pokud povinnost splní dobrovolně, aniž by byl vyzván;
• 10 % — pokud ho správce daně vyzve a poplatník ve stanovené lhůtě oznámí;
• 15 % — pokud neoznámí ani v náhradní lhůtě.

Při existenci omluvitelných důvodů zákon umožňuje sankci prominout (§ 38w odst. 6 ZDP).

Dokazování původu majetku podle § 38x a § 38y ZDP

Vedle oznamovací povinnosti existují § 38x a § 38y ZDP — mechanismus, jímž správce daně může kdykoli vyzvat poplatníka k doložení původu majetku, pokud rozdíl mezi přiznanými příjmy a nárůstem majetku přesáhne 5 000 000 Kč za určené období. Lhůta k odpovědi nesmí být kratší než 30 dní.

Tento mechanismus je nezávislý na tom, zda příjem podléhá dani nebo je osvobozen. Správce daně může řízení zahájit i v situaci, kdy poplatník správně oznámil osvobozený příjem přes § 38v — oznámení totiž nepředstavuje žádnou autentifikaci původu majetku.

Kdy se z investora stane obchodník

Česká právní úprava nezná pevnou hranici — počet kusů, výši obratu ani frekvenci prodejů —, za níž by soukromý prodej kovu automaticky přešel do kategorie podnikání. Rozhoduje vždy souhrn okolností.

Znaky živnostenského podnikání

§ 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon definuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. § 420 odst. 1 OZ vymezuje podnikatele téměř shodně. Klíčovým pojmem je soustavnost — jednorázový nebo výjimečný prodej znaky soustavnosti nesplňuje.

NSS ve věci 5 Afs 148/2006-50 (rozsudek ze dne 21. 9. 2007, Sbírka NSS 1396/2007) konstatoval, že fyzická osoba, která provozuje soustavnou činnost i dlouhodobě a samostatně, avšak bez živnostenského oprávnění, neprovozuje živnost — příjmy pak spadají do § 10, nikoli do § 7. Toto rozhodnutí bylo vydáno ve věci dovozu mobilních telefonů za platnosti obchodního zákoníku a neříká nic o tom, zda osvobození zůstane zachováno; jde o pouhý náznak, nikoli precedent.

Otevřenou právní otázkou rovněž zůstává, zda osvobozující norma § 4 odst. 1 písm. c) platí i tehdy, když fyzická osoba systematicky nakupuje a prodává kovy bez vedení účetnictví nebo daňové evidence. Zákon zná jako jediný vyloučení obchodní majetek — a ten je definován prostřednictvím evidence. Kdo žádnou evidenci nevede, formálně obchodní majetek mít nemůže. Tato otázka však nebyla pro drahé kovy vyřešena ani zněním zákona, ani úředním výkladem. Proto doporučujeme každou situaci, kde existují znaky soustavnosti, konzultovat s daňovým poradcem nebo advokátem.

Daň z přidané hodnoty při nákupu

DPH je při prodeji drahých kovů soukromou osobou irelevantní, protože soukromá osoba není osobou povinnou k dani (§ 5 ZDPH). Registrační povinnost vzniká teprve při překročení obratu 2 000 000 Kč z ekonomické činnosti za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích měsíců — nebo okamžitě při překročení 2 536 500 Kč (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, verze 69, platná od 01. 01. 2026). Reverse charge (přenesení daňové povinnosti) se soukromého kupujícího netýká: § 92a odst. 2 ZDPH přenesení povinnosti vylučuje, „pokud příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani."

DPH je relevantní v okamžiku nákupu — obchodník nebo obchodní společnost odvádí daň ze svých prodejů. Pro kupujícího to znamená, že cena, kterou platí, již DPH obsahuje nebo neobsahuje podle charakteru zboží.

Základ sazby 21 %

Standardní sazba DPH v Česku je 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) ZDPH). Snížená sazba 12 % existuje, ale drahé kovy ve snížené sazbě nejsou zahrnuty — neobjevují se v příloze č. 3 ZDPH. Z pohledu DPH je proto stříbro, platina i palladium zatíženo 21 % — a to jak jako slitek, tak jako mince.

Investiční zlato — definice a podmínky osvobození

Investiční zlato je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet daně (§ 92 odst. 3 ZDPH). Jde o osvobození v roli dodavatele — obchodník DPH neodvádí, ale zároveň si nemůže odečíst DPH ze vstupů. Zákon přesně vymezuje, co investičním zlatem je.

Čtyři kumulativní podmínky pro zlatý slitek

§ 92 odst. 1 písm. a) ZDPH definuje investiční zlatý slitek jako zlato „připouštěné na světové trhy zlata ve tvaru uzančních slitků v podobě cihly nebo destičky" s těmito čtyřmi znaky, které musí být splněny kumulativně:

Tato formulace je přísnější než unijní směrnice: čl. 344 odst. 1 bod 1 směrnice 2006/112/ES vyžaduje pouze zlato ve tvaru slitků nebo destiček, přijaté na trzích zlata, s ryzostí nejméně 995 tisícin — bez vlastního čísla a bez označení výrobce. Česká republika zvolila při provedení směrnice přísnější variantu. Zda by se poplatník mohl u slitku bez vlastního čísla přímo dovolat znění směrnice, zůstává otevřenou právní otázkou — v praxi uzanční slitky renomovaných výrobců (Heraeus, Argor-Heraeus, Valcambi, Umicore) všechny čtyři podmínky standardně splňují.

Podmínky pro zlatou minci

§ 92 odst. 1 písm. b) ZDPH definuje investiční zlatou minci prostřednictvím čtyř kritérií:

Zákon nezná žádnou dolní hmotnostní hranici pro zlaté mince — čl. 344 odst. 2 směrnice 2006/112/ES sice umožňuje státům zavést minimum 1 gramu, Česká republika tuto možnost nevyužila, jak bylo ověřeno na textu zákona.

Český dukát: obchodní mince jako investiční zlato

Dne 17. září 2024 vydala Česká národní banka na základě vyhlášky č. 255/2024 Sb. první obchodní minci od roku 1993 — český dukát s motivem svatého Václava, s ryzostí 986 1/9 tisícin (zlato a měď), hmotností 3,49 g a průměrem 19,75 mm. Autorem návrhu je Vladimír Oppl, ražbu provedla Česká mincovna (označení „ČM").

Obchodní mince podle § 20 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB „nejsou zákonnými penězi a nemají nominální hodnotu." Český dukát tudíž nesplňuje třetí kritérium § 92 odst. 1 písm. b) ZDPH — není zákonným platidlem a nikdy jím nebyl. Při přímém podřazení pod písm. b) by tedy investičním zlatem nebyl.

Zákonná fikce: seznam investičního zlata EU

Tuto mezeru řeší § 92 odst. 2 ZDPH, vložený s účinností 1. 1. 2025 prostřednictvím zákon č. 461/2024 Sb., čl. I bod 354. Norma stanoví: zlatá mince uvedená v seznamu zveřejněném Evropskou komisí v Úředním věstníku EU „se pro kalendářní rok, na který je tento seznam zveřejněn, považuje za zlatou minci podle odstavce 1 písm. b)." Fiktivně se tedy pokládá za splnění všech čtyř podmínek, včetně podmínky zákonného platidla.

Pro rok 2026 platí seznam Úř. věst. C/2025/5923 ze dne 14. 11. 2025. Pod záhlavím ČESKÁ REPUBLIKA jsou mj. uvedeny: 1 DUKÁT, 1 000 / 2 000 / 2 500 / 5 000 / 10 000 KORUN. Pod záhlavím ČESKOSLOVENSKO figurují: 1, 2, 5, 10 DUKÁT. Zápis „1 DUKÁT" pod ČESKÁ REPUBLIKA je nový — v předchozím seznamu pro rok 2024 (C/2023/854) chyběl.

Tato pětice čísel — 1 000, 2 000, 2 500, 5 000 a 10 000 KORUN — představuje nominální hodnoty zlatých pamětních mincí ČNB jakožto zákonných platidel. Obchodní mince, tedy i český dukát, žádnou nominální hodnotu nemá. Obě skupiny jsou přitom v platném zákoně odlišeny:

Oba typy jsou investičním zlatem — pamětní mince přes přímou aplikaci § 92 odst. 1 písm. b), obchodní mince přes fikci § 92 odst. 2 ZDPH. Povinnost obchodníka vystavit při prodeji investičního zlata soukromé fyzické osobě doklad upravuje § 92 odst. 9 a 10 ZDPH; u zlatých mincí vydaných Českou národní bankou — tedy i u pamětních mincí — tato povinnost nenastupuje.

Dědictví a darování — co říká zákon

Česká republika zrušila k 1. 1. 2014 samostatnou daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí byl celý zrušen zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb.. Staré daňové skupiny (I., II. a III. skupina) v platné právní úpravě neexistují a nesmí být aplikovány.

Bezúplatné příjmy jsou nyní zapracovány do daně z příjmů: § 10 odst. 1 písm. n) ZDP výslovně stanoví, že bezúplatné příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob — a teprve pak nastupují osvobozující normy.

Dědictví: osvobozeno bez podmínek

§ 4a písm. a) ZDP osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob „bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu." Toto osvobození platí:

• bez ohledu na příbuzenský vztah — zdědí-li vzdálený příbuzný nebo dokonce cizí osoba na základě závěti, osvobození se použije stejně;
• bez ohledu na výši dědictví — zákon nestanoví žádnou hodnotovou hranici;
• jde o osvobození od daně (osvobození), nikoli o neexistenci předmětu daně.

Přestože dědictví samo daní není, oznamovací povinnost podle § 38v ZDP platí i pro zděděný kov nad 5 000 000 Kč. Finanční správa výslovně potvrzuje, že zděděné příjmy osvobozené dle § 4a do § 38v spadají. Jako datum vzniku příjmu se uvádí datum právní moci usnesení o dědictví — nikoli datum smrti zůstavitele.

Darování: kdy platí daň a kdy ne

Na rozdíl od dědictví není darování drahých kovů generálně osvobozeno. Osvobozující norma § 10 odst. 3 písm. c) ZDP osvobozuje pouze příjmy z darování mezi vyjmenovanými osobami nebo při splnění podmínky příležitostnosti.

Okruh osob osvobozených při darování

Zákon dále rozlišuje dvě různé hranice 50 000 Kč v § 10 odst. 3. Obecná bagatelní hranice v písm. a) tohoto ustanovení výslovně vylučuje bezúplatné příjmy z jejich dosahu — na darování se proto nevztahuje. Platná je výhradně hranice v písm. c) bod 5. Tyto dvě normy nesmí být považovány za jednu.

Není-li darování osvobozeno, zdaní se dar jako ostatní příjem; povinnost podat daňové přiznání nastupuje, překračují-li zdanitelné příjmy za rok celkem 50 000 Kč (§ 38g odst. 1 ZDP). Zvláštní přiznání k dani darovací neexistuje — věc se řeší v rámci standardního daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Místní příslušnost se řídí místem pobytu (§ 13 odst. 1 písm. a) daňového řádu) — žádný specializovaný „finanční úřad pro dědictví a darování" neexistuje.

Pozůstalostní řízení a drahé kovy

Drahé kovy jako součást pozůstalosti jsou předmětem soudního (notářského) řízení o pozůstalosti. Fyzické zlato a stříbro není evidováno v žádném veřejném registru — identifikace a ocenění závisí výhradně na znalostech dědiců a na inventuře prováděné notářem jako soudním komisařem.

Ocenění

Pozůstalost se oceňuje ke dni smrti zůstavitele, a to ve stavu, v jakém byl majetek k tomuto dni (§ 181 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních). Pro movité věci — včetně drahých kovů — platí základní pravidlo ocenění na obvyklou cenu (§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku). Každý z účastníků má právo být přítomen při odhadu (§ 1655 OZ).

Otevřenou otázkou zůstává, zda pamětní mince s nominální hodnotou v českých korunách, které jsou zákonným platidlem, podléhají ocenění nominální hodnotou (§ 21 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.) nebo tržní cenou jako movitá věc. Zákon tuto situaci výslovně neřeší; pro účely tohoto průvodce je situace vedena jako otevřená právní otázka.

Pokud je kov spojen s povinností oznámení dle § 38v ZDP, uvádí se jako datum vzniku osvobozeného příjmu datum právní moci rozhodnutí o dědictví — tato drobná, ale důležitá odlišnost od data ocenění musí zůstat zachována.

Výhrada soupisu a ručení za dluhy

Výhrada soupisu (výhrada soupisu) je procesní institut pozůstalostního řízení, který rozhoduje o tom, zda dědic ručí za dluhy zůstavitele celým svým majetkem, nebo jen do výše hodnoty nabytého dědictví.

Proč je výhrada soupisu zásadní

Bez výhrady soupisu platí pravidlo § 1704 OZ: „Neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu." Jinými slovy, dědí-li potomek sbírku drahých kovů v hodnotě 500 000 Kč, ale zůstavitel zanechal dluhy ve výši 800 000 Kč, musí je uhradit z vlastního majetku — přestože děděná sbírka je v hodnotě nižší.

Uplatní-li dědic výhradu soupisu, platí opačné pravidlo (§ 1706 OZ): ručí jen „do výše ceny nabytého dědictví". Ztráta je pak omezena hodnotou toho, co zdědil.

Lhůta a zánik práva

Výhrada soupisu se uplatňuje při jednání, při němž soud dědice poučí o právu výhradu uplatnit. Lhůta činí jeden měsíc od tohoto poučení (§ 1675 OZ); soud ji může ze závažných důvodů prodloužit.

Zůstavitel nemůže dědici výhradu soupisu odejmout: „Zůstavitel nemůže dědici zakázat uplatnění výhrady soupisu; k takovému zákazu se nepřihlíží" (§ 1674 odst. 1 OZ). Stejně tak je bezcenný jakýkoliv souhlas s vzdáním se výhrady soupisu učiněný předem.

Výhrada soupisu a drahé kovy

Pro dědice zlatých slitků, mincí nebo jiných investičních kovů z pozůstalosti je výhrada soupisu relevantní zejména tehdy, pokud situace zůstavitelových dluhů není dopředu zřejmá. Fyzické kovy nejsou evidovány v žádném veřejném rejstříku — hodnota pozůstalosti se určuje inventurně, bez záruky úplnosti. Uplatněná výhrada soupisu dává dědici prostor pro obezřetné zjišťování celkové majetkové situace, aniž by riskoval ručení přesahující hodnotu toho, co skutečně zdědil.

Povinný díl a jeho výpočet

Povinný díl (povinný díl) chrání zákonem určené dědice — tzv. nepominutelné dědice (nepominutelný dědic) — před tím, aby byli zůstavitelem zcela vyloučeni. Relevance pro investiční zlato a jiné drahé kovy je přímá: tvoří-li kovy podstatnou část majetku zůstavitele, vstoupí do výpočtu povinného dílu.

Kdo je nepominutelný dědic

Nepominutelnými dědici jsou výhradně děti zůstavitele a — nestane-li se dítě dědicem — jejich potomci (§ 1643 odst. 1 OZ). Manžel nepominutelným dědicem není, stejně tak sourozenci ani ostatní příbuzní. Předmětem dělení může být jak fyzické zlato, tak stříbro nebo platina — jakýkoliv drahý kov ve vlastnictví zůstavitele.

Výše povinného dílu závisí na věku dítěte:

Výpočet: příklad s drahými kovy

Předpokládejme, že zůstavitel zanechal pouze sbírku zlatých mincí v hodnotě 1 800 000 Kč (ocenění ke dni úmrtí), dvě zletilé děti a závěť, v níž vše odkáže jednomu partnerovi:

Hodnota pozůstalosti (ke dni úmrtí):   1 800 000 Kč
Zákonný podíl každého dítěte:              1/2 = 900 000 Kč
Povinný díl (1/4 zákonného podílu):       225 000 Kč na každé dítě
Celkový nárok nepominutelných dědiců:     450 000 Kč

Partner obdrží z majetku zůstavitele 1 350 000 Kč, zbylých 450 000 Kč musí vyplatit nepominutelným dědicům — není rozhodné, v jaké formě, hotovostní vyrovnání je standardní.

Zápočet darů: tříletá lhůta

§ 1660 odst. 2 OZ přikazuje, aby se při výpočtu povinného dílu přihlédlo k darům, které nepominutelný dědic od zůstavitele v posledních třech letech před jeho smrtí bezplatně obdržel — ledaže by zůstavitel nařídil delší dobu. „Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním" — darování drobného charakteru odpovídající životní úrovni zůstavitele se do výpočtu nezahrnují.

Ocenění těchto darů se provádí ke dni jejich předání (§ 1659 OZ) — nikoli ke dni smrti zůstavitele. Dar zlatých mincí odevzdaný tři roky před smrtí se tak ocení hodnotou, jakou měly v okamžiku předání, bez ohledu na pozdější pohyb cen drahých kovů.

DPH při dovozu ze zahraničí

DPH při dovozu stříbra, platiny nebo palladia ze zahraničí je oblastí, kde se dostupné informace na internetu liší a kde zákon nabízí výjimky, jež mnohé texty zcela opomíjejí.

Základní pravidlo: 21 % DPH při dovozu ze třetích zemí

Dovoz stříbra, platiny a palladia z třetích zemí podléhá DPH při dovozu (tzv. daň z dovozu) ve výši 21 % (základní sazba § 47 odst. 1 písm. a) ZDPH). Platí to bez ohledu na to, zda jde o slitek nebo minci — v celém ZDPH včetně všech šesti příloh se nevyskytuje ani jedno slovo „stříbr" nebo „platin". Investiční zlato je naopak od DPH při dovozu osvobozeno dvojím způsobem: § 92 odst. 3 ZDPH ho osvobozuje výslovně a § 71 odst. 1 ho osvobozuje jako součást obecné osvobozovací normy.

Tři výjimky, které mnohé texty opomíjejí

Zákon zná tři případy, kdy je dovoz stříbra nebo platiny od DPH osvobozen i bez nároku investičního zlata:

Přepočet limitů pro cestovní zavazadla probíhá každoročně: § 71b odst. 6 stanoví, že se použije devizový kurz zveřejněný Evropskou komisí v Úředním věstníku prvního pracovního dne předcházejícího října, zaokrouhlený na celé stovky. Platné hodnoty jsou vždy k dispozici na stránkách Celní správy ČR.

Vnitrounijní pořízení a vzdálený prodej

Pořízení stříbra nebo platiny soukromou fyzickou osobou v rámci EU není předmětem daně v Česku (§ 2 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDPH; výjimka platí pouze pro nová motorová vozidla). Zásilkový obchod se mění: od hodnoty obchodu 10 000 EUR (nebo ekvivalent, přepočtený směnným kurzem Evropské centrální banky ze dne 5. 12. 2017 — konkrétní částku v Kč zde neuvádíme, nebyla ověřena v žádném úředním zdroji) se místo plnění přesouvá do České republiky a DPH odvádí prodávající (§ 8 odst. 2 písm. c) ZDPH). Tato prahová hodnota je v zákoně vyjádřena v eurech, přičemž zákon sám umožňuje přepočet na jinou měnu — jde o jednu ze sedmi míst v zákoně, kde se euro vyskytuje oprávněně.

Promlčení a lhůty pro stanovení daně

I u příjmů osvobozených od daně existují lhůty, které mají přímý dopad na poplatníka — zejména pokud by se správce daně domníval, že osvobozující norma nedopadá na konkrétní případ, nebo pokud by nastoupily mechanismy § 38x a § 38y ZDP pro dokazování původu majetku. Otázku hotovostního limitu při nákupu zlata a ověření totožnosti kupujícího tento průvodce nepokrývá — patří do průvodce Nákup investičního zlata.

Základní lhůta: tři roky

Obecná lhůta pro stanovení daně činí tři roky (§ 148 odst. 1 daňového řádu, zákon č. 280/2009 Sb., verze platná od 01. 01. 2026). Lhůta začíná běžet od konce lhůty pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Jestliže lhůta pro podání přiznání za rok 2026 uplyne 1. 4. 2027, lhůta pro stanovení daně skončí 1. 4. 2030.

Dvě výjimky, které překračují desetiletý limit

Zákon zná dvě situace, kdy může být daň stanovena i po uplynutí desetileté lhůty — a obě jsou přímo relevantní pro příjmy z drahých kovů, jež nebyly přiznány ani oznámeny:

Lhůty pro oznámení a jejich vztah k lhůtám pro stanovení daně

Povinnost oznámit osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč dle § 38v ZDP (viz příslušný oddíl výše) má vlastní lhůtu — do konce lhůty pro podání daňového přiznání za daný rok. Sankce podle § 38w odst. 1 ZDP je pokutou ve výši 0,1 %, 10 % nebo 15 % z neoznámeného příjmu podle toho, zda poplatník povinnost splnil sám, až po výzvě, nebo ani v náhradní lhůtě; při existenci omluvitelných důvodů ji lze prominout (§ 38w odst. 6 ZDP). Podané oznámení přitom nijak nepřerušuje ani neobnovuje lhůtu pro stanovení daně — jsou to dva nezávislé mechanismy.

Daňové přiznání — formuláře a termíny 2026

V naprosté většině případů, kdy soukromá osoba prodala zlatý slitek nebo investiční minci, daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob vůbec nepodává — osvobozující norma § 4 odst. 1 písm. c) ZDP vyřadí celý příjem ze zdanitelné části, a pokud poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy přesahující zákonné limity, povinnost přiznání nevzniká (§ 38g odst. 1 ZDP). Zbývají dvě situace, kdy daňové přiznání podat musí nebo by bylo vhodné:

Kdy přiznání podat musí nebo může

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026 se podává, pokud zdanitelné příjmy (tj. bez osvobozených) přesáhly 50 000 Kč. Příjmy z prodeje kovů osvobozené dle § 4 odst. 1 písm. c) do tohoto součtu nevstupují — osvobozené příjmy se v přiznání neuvádí, pokud zákon výslovně nevyžaduje jinak (to je případ § 38v o oznámení, nikoli přiznání). Naproti tomu výjimečný zdanitelný příjem — typicky z prodeje kovu z obchodního majetku — je třeba uvést v přiznání, i kdyby byl nízký.

Formuláře pro rok 2026 (zdaňovací období 2026):

Termíny podání za rok 2026

Zdaňovací období 2026 skončí 31. 12. 2026; přiznání je třeba podat do 1. 4. 2027 (§ 136 odst. 1 daňového řádu). Lhůta může být prodloužena, avšak pouze za splnění podmínek:

Co je třeba připravit, pokud přiznání podáváte

Je-li prodej kovu výjimečně zdanitelný (obchodní majetek), je třeba doložit:

1. Kupní cenu nebo doklad o nabytí — zákon vyžaduje „prokazatelné" doložení (§ 10 odst. 5 ZDP);
2. Datum nabytí — pro posouzení pětileté lhůty obchodního majetku;
3. Výpisy z daňové evidence nebo účetnictví, pokud byl kov v obchodním majetku evidován;
4. Výdaje přímo spojené s prodejem — komise, poplatky, doprava — jako snižující položka.

Pokud kov nabyl poplatník darem nebo dědictvím, je nabývací cenou hodnota ke dni nabytí dle zákona č. 151/1997 Sb., nikoli původní pořizovací cena zůstavitele nebo dárce — tzv. princip přechodu nabývací ceny česká daňová úprava nezná (§ 10 odst. 5 ZDP). To, který den je „dnem nabytí" při dědictví, zůstává otevřenou právní otázkou (viz výše). Podrobnější informace o ryzosti slitků a jejich identifikaci v dědickém řízení jsou k dispozici v průvodci Nákup investičního zlata.

Tento průvodce nenahrazuje odborné poradenství

Daňová pravidla pro drahé kovy v České republice jsou méně složitá, než by mnohý čtenář čekal: soukromá fyzická osoba, která nikdy nepodnikala a kov eviduje mimo obchodní majetek, v naprosté většině případů daň z příjmů neplatí, daňové přiznání nepodává a žádnou lhůtu nesleduje — ledaže by příjem z jediného prodeje přesáhl 5 000 000 Kč a nastoupila oznamovací povinnost.

Přesto tento průvodce nemůže nahradit individuální daňové nebo právní poradenství, a to z několika konkrétních důvodů:

• Více otevřených otázek, než by bylo ideální. Celý text identifikuje přinejmenším osm situací, kde česká právní úprava neposkytuje jednoznačnou odpověď — od zdanění směny kovu přes ocenění pamětních a sběratelských mincí s nominální hodnotou až po postavení registrovaného partnera v novém institutu partnerství (od 1. 1. 2025). V každé z těchto situací je nezbytné individuální posouzení.
• Čísla se mění. Prahová hodnota pro vyšší sazbu daně — 1 762 812 Kč pro rok 2026 — vyplývá z nařízení vlády č. 365/2025 Sb. a pro rok 2027 bude jiná. Formuláře mají vždy aktuální vzorové číslo, které se každoročně mění.
• Výklady správce daně se vyvíjejí. Finanční správa ani Generální finanční ředitelství nevydaly ke zdanění fyzického zlata nebo stříbra žádné obecné závazné stanovisko — právní analýza v tomto průvodci vychází z textu zákona a z pomůcky GFŘ pro daňovou exekuci, která není určena k výkladu daňového osvobození.
• Daňový poradce nebo advokát odpovídá za svůj výklad. Tento průvodce nikoli.

Doporučujeme obrátit se na daňového poradce nebo advokáta zejména tehdy:

• chystáte-li systematický nákup a prodej kovů ve vyšším objemu a chcete vědět, kde je hranice soustavnosti ve smyslu živnostenského zákona; spořicí plán na zlato pak usnadní sledování celkového objemu;
• zdědili nebo dostali jste kovy v hodnotě blízké nebo přesahující 5 000 000 Kč a chcete správně podat oznámení dle § 38v ZDP;
• uvažujete o prodeji kovu, který byl v minulosti součástí obchodního majetku;
• kov jste nabyli směnou, darem od osoby mimo zákonem vyjmenovaný okruh příbuzných nebo jinak, kde daňový dopad není jednoznačný;
• správce daně vás vyzval k doložení původu majetku dle § 38x ZDP;
• zajímá vás aktuální cena zlata nebo cena stříbra pro účely ocenění pozůstalosti — naše historické ceny pokrývají delší období.

Průvodce byl sestaven na základě platných zákonů ke dni 23. 8. 2026. Specifika uložení a pojištění fyzických kovů naleznete v průvodci Uložení a pojištění drahých kovů. Otázky spojené se zakopáváním a nálezovým právem jsou zpracovány v průvodci Zakopání drahých kovů.