Kalkulačka prémie — o kolik je nabídka nad spotovou cenou

Prémie — v obchodě se jí říká také ážio, případně prostě přirážka — je to, co při koupi mince či slitku platíte navíc nad čistou kovovou hodnotu. Kovová hodnota přitom není žádné tajemství: vezmete spotovou cenu, tedy světovou cenu za trojskou unci, a vynásobíte ji ryzí hmotností, kterou produkt doopravdy obsahuje. Všechno, co prodejce účtuje nad tuto částku, je prémie.

Prémie kryje skutečné náklady: ražbu nebo odlití, distribuci, skladování, pojištění, administrativu — a marži obchodníka. Není to okrádání, je to běžná cena za to, že kov držíte fyzicky, v ověřené a dobře obchodovatelné podobě. Jediné, na čem záleží, je otázka, zda je prémie u daného produktu na daném trhu obvyklá. Přesně to prověřuje kalkulačka nahoře. Spotová cena je totiž pro všechny produkty stejná; drahým nebo levným dělá nákup výhradně prémie, a dva slitky se shodným obsahem ryzího zlata se proto mohou cenou znatelně lišit.

Prémie se počítá ve dvou krocích:

Příklad při aktuální ceně (Zlato): jednouncová mince obsahuje 31,1035 g ryzího kovu. Při současném spotu 121,58 €/g dělá kovová hodnota 3 781,63 €. Je-li mince nabízena za 3 951,81 €, je v ceně 170,18 € prémie — zhruba 4,5 %. Kalkulačka nahoře to za vás spočítá se živým kurzem.

Nejdůležitější pravidlo zní: čím menší kus, tím vyšší procentní prémie. Ražba, balení a distribuce stojí na kus zhruba stejně, a rozpočítáno na méně kovu přirážka nutně roste. Orientační pásma pro nové zlaté produkty (závisejí na trhu, žádný obchodník se nejmenuje):

Tady to obvykle docvakne: za stejné peníze dostanete různé množství zlata, podle toho, jakou velikost zvolíte. Při prémii kolem 4,5 % na celé unci proti 12 % na deseti desetinových mincích jde rozdíl rovnou na úkor ryzího kovu:

Při stejné ryzí hmotnosti je kovová hodnota totožná — liší se prémie a to, jak se s kusem zachází. Slitky bývají levnější, protože se snáz vyrábějí. Investiční mince stojí o něco víc, zato je pozná celý svět, rychleji se ověří a snadněji prodají dál: Krügerrand nebo Maple Leaf rozezná zdejší obchodník na první pohled. Na tuzemském trhu k tomu přistupuje jedna zvláštnost, kterou žádná rozbalovací nabídka nepokrývá jménem: svatováclavský dukát. Historické ražby z let 1923–1938 mají stejnou ryzost i hmotnost jako rakouský dukát ze seznamu — 3,44 g ryzího zlata — takže nabídku na ně prověříte právě touto položkou. U novodobých ražeb České mincovny to neplatí: prodávají se jako sběratelské, a co platíte navíc, už není prémie za kov, ale numismatická cena; pro ně použijte volbu „zadat vlastní ryzí hmotnost“ a berte výsledek jako informaci o kovu, ne o sběratelské hodnotě. Jako investiční zlato jsou všechny tyto podoby osvobozené od DPH.

Nejnižší cenu za kov nabídne slitek, likviditu a dělitelnost mince. Mírná mincovní prémie je cenou za snadnější zpětný prodej — a pro řadu investorů jsou to dobře vydané peníze. Ze seznamu historických ražeb narazíte u nás nejčastěji na rakousko-uherské zlaté: 20 a 100 korun a dukáty. Obchodují se blízko kovové hodnoty a vykoupí je prakticky každý tuzemský obchodník s drahými kovy, takže se chovají spíš jako investiční mince než jako sběratelský předmět.

Prémie je jen půlka příběhu. O výnosu rozhoduje rozpětí (spread), tedy celá mezera mezi nákupem a prodejem. Při zpětném odkupu obvykle dostanete o něco méně, než kolik dělá spot: výkupní ceny se nejvíc blíží spotu u standardních slitků a známých investičních mincí, u malých velikostí a exotických ražeb jsou pod ním výrazněji.

Skutečná cena fyzického kovu je proto celá cesta tam i zpět: nahoru přes spot při nákupu, dolů pod spot při prodeji. A právě tady leží tuzemská zvláštnost, kvůli které se prémie počítá jinak než ve většině okolních zemí. Zisk z prodeje movitých věcí — a tedy i mincí a slitků — je podle zákona č. 586/1992 Sb. osvobozený od daně z příjmů, a to bez jakékoli časové zkoušky: nemusíte čekat rok ani tři roky, žádná lhůta neběží. Zní to jako čistá výhoda, a taky že je — má to ale důsledek, který se snadno přehlédne. Tam, kde se zisk daní, vstupuje prémie do pořizovací ceny, snižuje zdanitelný zisk, a část se tak později vrátí přes nižší daň. U nás se vracet nemá odkud: žádná daň se neplatí, žádnou daň tedy prémie nesníží. Zaplacená prémie je tady čistý, definitivně utopený náklad — a nic jiného z ní nikdy nebude. Prověřit ji před nákupem je proto v Česku důležitější než jinde, ne méně důležité. Jedna povinnost přesto zůstává i u osvobozeného prodeje: přesáhne-li osvobozený příjem 5 milionů Kč, musí ho fyzická osoba oznámit správci daně podle § 38v zákona o daních z příjmů. Daň se neplatí, za neohlášení ale hrozí pokuta — a u větších prodejů kovu se na to zapomíná pravidelně. Kolik prodej reálně vynese, odhadnete kalkulačkou výkupní ceny.

Teď to místo, které většinu kupujících zarazí. Na rozdíl od investičního zlata, které je osvobozené od DPH podle § 92 zákona č. 235/2004 Sb., stříbro, platina ani palladium osvobozené nejsou. Daň už sedí v ceně na účtence a na první pohled kvůli ní vypadá přirážka na stříbro neúměrně vysoko.

V této zemské verzi činí sazba na stříbro, platinu a palladium 21 %. Zda lze na investiční stříbro a ostatní drahé kovy uplatnit zdanění z rozdílu (režim marže) — tedy zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím a sběratelskými předměty — není pro Česko jednoznačně vyjasněno. Kalkulačka proto volí opatrnou cestu: plnou sazbu z celé ceny, a pásmo označí jako odhad. U konkrétní nabídky se vyplatí vyžádat si od prodejce písemně, v jakém režimu je doklad vystaven; faktura v režimu marže nesmí uvádět daň zvlášť, a to je samo o sobě použitelné vodítko.

Kalkulačka porovnává vaši nabídku s čistou kovovou hodnotou, takže u stříbra, platiny a palladia je zobrazená prémie včetně daně. Není to chyba výpočtu, je to skutečný příplatek, který opravdu zaplatíte. Pro férové srovnání proto stavte vedle sebe jen srovnatelné nabídky — minci proti minci ve stejném režimu, slitek proti slitku. A ještě jedna věc, kterou se u stříbra vyplatí domyslet: osvobození zisku od daně platí i tady, takže ani zaplacená daň, ani prémie se vám později nevrátí přes nižší daň z prodeje. U bílých kovů se tak sčítají dvě nevratné položky naráz, a rozdíl mezi dobře a špatně nakoupenou uncí je o to trvalejší.

Daňová pravidla této zemské verze naposledy prověřena: 08.08.2026.

Prémie není konstanta — dýchá s trhem. Když poptávka vyskočí (krize, obavy z propadu, vyprodané mincovny), prémie prudce rostou, někdy na násobek běžné úrovně, a dodací lhůty se natahují. V klidných obdobích s plnými sklady zase klesají.

Pro kupujícího z toho plyne jednoduché vodítko: nízká prémie bývá známkou uvolněného, dobře zásobeného trhu — a tedy dobré chvíle na fyzický nákup. Prudce zvýšené prémie naopak signalizují napětí ve fyzickém obchodu. Kdo kupuje na dlouhá léta, tomu záleží víc na nízké prémii než na přesné ceně toho dne. A protože se u nás prémie nikdy nevrátí přes nižší daň, je nákup v klidném období měřitelně levnější, ne jen příjemnější.