Diverzifikace

Diverzifikace je jedním ze základních principů moderní teorie portfolia. Ekonom Harry Markowitz v roce 1952 matematicky formuloval to, co investoři intuitivně věděli: kdo rozloží svůj majetek do málo korelovaných aktiv, sníží celkové riziko, aniž by se nutně musel vzdát výnosu. Drahé kovy – především zlato a stříbro – hrají v tomto konceptu důležitou roli, protože ve stresových fázích akciových trhů často fungují jako bezpečný přístav.

Systematické a nesystematické riziko

Ve finanční teorii se rozlišují dva druhy rizika:

• Nesystematické (specifické) riziko: týká se jednotlivých firem nebo odvětví – např. firemní skandál nebo propad v konkrétním sektoru. Toto riziko lze rozložením téměř zcela odstranit.
• Systematické (tržní) riziko: týká se celého trhu – např. recese, obraty v úrokových sazbách nebo geopolitické krize. Toto riziko nelze diverzifikací odstranit, lze jej pouze zmírnit přimícháním nekorelovaných tříd aktiv.

Drahé kovy vykazují vůči akciím a dluhopisům historicky nízkou až zápornou korelaci, zvláště v dobách krize. To z nich činí účinný stavební prvek diverzifikovaného portfolia.

Přehled dimenzí diverzifikace

Drahé kovy jako stavební prvek diverzifikace

V rámci třídy drahých kovů se doporučuje další rozložení. Poměr zlato-stříbro ukazuje historický cenový poměr obou kovů a může naznačit relativní nadhodnocení či podhodnocení. Vedle zlata a stříbra přicházejí v úvahu platina a palladium, které jsou více průmyslově zaměřené, a mají tak jiné cenové faktory.

Vzorec pro riziko portfolia u dvou aktiv názorně ukazuje efekt diverzifikace:

σ_P = √( w₁²·σ₁² + w₂²·σ₂² + 2·w₁·w₂·ρ₁₂·σ₁·σ₂ )

σ_P  = riziko portfolia (směrodatná odchylka)
w    = váha aktiva
σ    = jednotlivé riziko aktiva
ρ₁₂  = korelační koeficient mezi aktivem 1 a 2

Čím nižší je ρ₁₂ (minimálně až −1), tím silnější je riziko snižující efekt kombinace.

Praktická realizace s drahými kovy

Spořicí plán na drahé kovy umožňuje postupné budování pozice v drahých kovech a využívá přitom efekt průměrování nákladů: pravidelnými nákupy za různé kurzy se vyrovnávají fáze vysokých cen a příznivější okamžiky vstupu. To výrazně snižuje riziko načasování.

Běžná doporučení institucionálních investorů počítají s podílem drahých kovů ve výši 5–15 % celkového portfolia. Tato orientační hodnota však silně závisí na individuální ochotě riskovat, investičním horizontu a celkové struktuře portfolia. Upozornění: Nejedná se o investiční poradenství.

Daňová dimenze

U fyzických drahých kovů v České republice platí: zisky z prodeje fyzických drahých kovů soukromou osobou jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, a to bez časového testu a bez doby držení – fyzické kovy jsou movité věci a jejich prodej soukromou osobou je od daně z příjmů osvobozen (zákon č. 586/1992 Sb.). Prodej je možný kdykoli. Investiční nástroje jako ETC nebo certifikáty naproti tomu podléhají zdanění příjmů z kapitálového majetku podle svých vlastních pravidel. (V Německu naproti tomu platí u fyzického zlata roční časový test podle § 23 EStG – v Česku žádný takový test neexistuje.)

Při nákupu jsou rozdíly rovněž podstatné: investiční zlato (slitky a mince s ryzostí nejméně 995/1000) je osvobozeno od DPH (§ 92 zákona o DPH). Stříbro, platina a palladium naproti tomu podléhají běžné sazbě DPH ve výši 21 %. Tento rozdíl citelně ovlivňuje efektivní pořizovací náklady při diverzifikaci do drahých kovů. Upozornění: Nejde o daňové poradenství – doporučujeme individuální posouzení u daňového poradce.

Krátce shrnuto

Diverzifikace snižuje riziko portfolia kombinací málo korelovaných aktiv – drahé kovy k tomu přispívají stabilně, protože se v dobách krize často vyvíjejí protikladně k akciím a dluhopisům. Široká směs různých kovů, forem držení a tříd aktiv je účinnější než koncentrace na jedinou hodnotu.