Dostupné ve 27 zemích EU — ve vašem jazyce, s místními sazbami DPH a kalkulačkami
Země
Nabídka a těžba

Amalgamační metoda

Také: amalgamace, rtuťová metoda, mercury amalgamation

Historická metoda získávání zlata, při níž tekutá rtuť váže zlato a stříbro z rudy jako amalgám, který se následně oddělí zahřátím.

Líbí se vám, co vidíte a čtete?

Dáváme do toho celé srdce, aby preciousmetalprices.com bylo rychlé, přehledné a zdarma — žádné placené zdi, žádný nepořádek, jen spolehlivá fakta a živé ceny. Pokud vám to pomáhá, nejhezčím způsobem, jak poděkovat, je poslat to dál. Každé sdílení pomůže dalšímu investorovi nás objevit a udržuje projekt při životě. 💛

Amalgamační metoda — bezplatná grafika s živými cenami ke sdílení z preciousmetalprices.com
Motiv

Amalgamační metoda je jednou z nejstarších chemických metod získávání zlata a byla po staletí nejdůležitějším postupem v hornictví. Používá se při ní rtuť (Hg), která má schopnost selektivně rozpouštět zlato a stříbro z rozdrcené rudy a tvořit tekuté slitinové směs – tzv. amalgám. Získaný amalgám se následně zahřeje: rtuť se odpařuje při 356,7 °C a zbylý surový kov (tzv. slitek doré) se poté dále rafinuje v afinaci.

Princip fungování

Postup probíhá ve třech krocích:

  1. Drcení a mletí zlatonosné rudy na jemný horninový prach (moučku).
  2. Přidání rtuti – ruda se uvede do kontaktu s tekutou rtutí (v sudech, na vibračních stolech nebo přímým vmícháním). Zlato a stříbro se přednostně vážou na rtuť; hlušina zůstává.
  3. Zahřátí v retortě – oddělený amalgám se zahřeje v uzavřené retortě. Páry rtuti kondenzují a (v ideálním případě) se zachytí a znovu použijí; zbylý kov má ryzost typicky 60–80 %.

Historický význam

Metodu používali již Římané a svého vrcholu dosáhla v 16. až 19. století – především ve stříbrných dolech Latinské Ameriky (Potosí, Zacatecas) i při zlaté horečce v Kalifornii (1848) a Austrálii. V této éře pocházela velká část světové nabídky zlata a stříbra z amalgamačních provozů.

Ekologická problematika a dnešní použití

Rtuť je vysoce jedovatá a v ekosystémech přetrvává. Nekontrolovaný únik rtuti otravuje půdy, vodstva a potravní řetězce. Minamatská úmluva (OSN, 2013, v platnosti od 2017) zavazuje signatářské státy k postupnému omezení a zákazu rtuti v průmyslovém hornictví.

V moderních velkodolech byla amalgamační metoda zcela vytlačena kyanidovým loužením a dalšími hydrometalurgickými procesy. Nadále se však rozšířeně používá v řemeslné a drobné těžbě zlata (ASGM) – hlavně v subsaharské Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii –, protože vybavení je levné a proces snadno zvládnutelný. Sektory ASGM se odhadem podílejí zhruba 35–40 % na globálních antropogenních emisích rtuti.

Srovnání s moderními postupy

Postup Výtěžnost kovu Ekologické riziko Kapitálová náročnost
Amalgamační metoda 60–90 % velmi vysoké (Hg) velmi nízká
Kyanidové loužení 90–98 % vysoké (CN⁻) střední
Flotace + tavení 85–95 % nízké až střední vysoká

Aktuální cena zlata ovlivňuje, které postupy lze hospodárně provozovat – vyšší ceny činí rentabilními i náročnější, čistší technologie. Hodnotu materiálu již získaného kovu můžete zjistit pomocí kalkulačky tavicí hodnoty.

Krátce shrnuto

Amalgamační metoda je historicky významná, ale ekologicky problematická: rtuť zůstává v ekosystému a ohrožuje člověka i přírodu. Moderní velkodoly ji dávno nahradily bezpečnějšími procesy; v neformální drobné těžbě je přes mezinárodní zákazy stále rozšířená.

Zpět na slovník Naposledy aktualizováno: 31. července 2026

Cookie banner? Ne!

Žádné sledování, žádná reklama, žádný dohled. Slibujeme. → Slib ochrany soukromí ←

Nahlásit chybu

Pomozte nám zlepšit stránky